Eurofighter Typhoon

                  Eurofighter Typhoon je jednomístný dvoumotorový stíhací letoun nové generace určený pro manévrový vzdušný boj i boj za hranicí viditelnosti. Druhotně je určen k útokům na pozemní cíle. 
Vývoj nového společného bojového letounu nové generace začal v roce 1977 studií ACA (Agile Combat Aircraft) firem BAe, Dassault-Breguet a MBB, později i Aeritalia. Na počátku 80. let hrozilo projektu ukončení, když odstoupily firmy Aeritalia a MBB, firma Dassault-Breguet začala pracovat na letounu Rafale. Jediný kdo hodlal pokračovat byla firma BAe, která pracovala na demonstrátoru pokročilého bojového letounu EAP (prototyp vzlétl v roce 1986). Zkušenosti z vývoje tohoto stroje byly uplatněny ve vývoji Eurofighteru. V květnu 1985 se ovšem vládní představitelé Velké Británie, Německa a Itálie opět dohodli na společném vývoji, ke kterému se v říjnu téhož roku připojilo ještě Španělsko. Projekt dostal označení EFA (European Fighter Aircraft) a 8. 8. 1986 vytvořily firmy BAe, CASA, Alenia A DASA konsorcium Eurofighter Jagdflugzeug GmbH. Celkem se předpokládalo zavedení až 800 letadel. V roce 1987 byla specifikována definitivní kritéria a 23. 11. 1988 začaly konstrukční práce. První prototyp, kvůli průtahům s německou vládou, vzlétl se zpožděním 27. 3. 1994, první prototyp dvousedadlové verze DA6 pak 31. 8. 1996. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů (DA1-7) a zkoušek se účastnilo i 5 předsériových strojů (IPA1-5). V roce 1997, kdy bylo rozhodnuto o zahájení sériové výroby, bylo objednáno 620 letounů, tedy o 180 méně než se původně předpokládalo. V září 1998 se konečně rozeběhla sériová výroba a typ obdržel bojové jméno Typhoon.

technický popis

 

nosné a ocasní plochy Letoun je v dolnoplošném uspořádání s rozměrným deltakřídlem. Křídlo o rozpětí 10,95 m a ploše 50 m² má úhel náběžné hrany 53°, odtokové pak 5°. Náběžná hrana je téměř po celé své délce sklopná. Letoun nemá vodorovné ocasní plochy, na přídi pod kabinou se nachází plovoucí kachní křídlo o ploše 2,4 m². Rozměrná svislá ocasní plocha je umístěna mezi motory, úhel náběžné hrany je 30°, otokové 60°. V jejím kořenu je instalována elektronika.
trup Drak je vyroben převážně z umělohmotných kompozitních materiálů s ohledem na vlastnosti Stealth. V krátkém kuželovitém radomu v přídi je umístěn radiolokátor, dále následují bloky elektroniky a kokpit pilota. Přetlakový kokpit je krytý dvoudílným překrytem, předním pevným, zadní se odklápí směrem vzad a nahoru. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle. Za kokpitem se nachází palivová nádrž. Otvory pro přívod vzduchu k motorům jsou umístěny na břiše letounu. Pohon zajišťují dva motory Eurojet EJ200 s maximálním tahem po 60 kN, resp. po 90 kN s přídavným spalováním, které vyvinulo konsorcium firem Fiat, ITP, MTU a Rolls-Royce. S těmito motory je letoun schopen nadzvukového letu bez přídavného spalování (supercruise).
přistávací zařízení Podvozek příďového typu je plně zatahovatelný. Příďová podvozková noha s jedním kolem se zatahuje dozadu do podvozkové šachty kryté dvoudílnými dvířky na spodku sacích kanálů. Hlavní podvozkové nohy s jedním kolem jsou ve střední části křídel a zatahují se do šachet v trupu krytých dvoudílnými dvířky.

výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří 27mm kanon Bk27 se zásobou 150 nábojů. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem 13 závěsníků, 6 podkřídlových, 2 na koncích křídel pro PLŘS, 4 trupové pro PLŘS středního dosahu a 1 centrální trupový. Maximální hmotnost výzbroje může být až 6 500 kg. Ke vzdušnému boji je standardně využívána PLŘS krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder na koncích křídel, PLŘS středního dosahu AIM-120 AMRAAM a podobné, které jsou polozapuštěné ve speciálních trupových závěsnících. K útokům na pozemní cíle může letoun nést rozmanitou výzbroj pod třemi podkřídlovými a centrálním trupovým závěsníkem.

Technická data

Osádka:                      1 (operační letadla) nebo 2 (cvičit letadla)

Délka:                         15.96 m

Rozpětí křídel:              10.95 m

Výška:                         5.28 m

Prázdná hmotnost:                  11,000 kg

Váha zatíženého vozidla:         15,550 kg

Maximální vzletová hmotnost:  23,500 kg

Powerplant:                            2 × Eurojet EJ200 afterburning turbofan

Maximální rychlost:

                                           V výšce: Mach 2 + (2,495 km/h, 1550 mph)
                                           U hladiny moře:  Mach 1.2
                                           Supercruise: Mach 1.1-1.5