Co (Ne)víte o Extázi

Extáze patří mezi syntetické (uměle připravené) drogy, která většinou vypadá jako neškodná pilulka či tobolka.

 

Vyvolává velké stimulační účinky s nimiž je člověk schopen neustálé fyzické aktivity až do fyzického vyčerpání organismu. Účinná látka je tzv. MDMA neboli chemicky 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin.Ve slangové mluvě bývá označována názvy jako éčko, koule, pilule či koláč.

Vzhled/výroba/vlastnosti

Extáze se většinou prodává ve formě pilulek nebo kapslí pro snadné spolknutí. Tabletky které velikostně nepřekračují jeden centimetr. Díky potravinovým barvivům mívají různé barvy a díky novým lisům i různé tvary se známými motivy. V kapslích většinou bývá čistá MDMA. Původní výroba byla pouze jako prášek na hubnutí už v roce 1912, v 60. létech ji dokonce testovala americká armáda jako rychlou pomoc pro svoje vojáky. Veřejnost extázi znovuobjevila v 80. létech 20. století - v době rozvoje Hippies a House Parties. Během několika málo let se rozšířila jako velice účinný (leč zakázaný) stimulant.

Chemické složení

Plný chemický název je 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin. Zkráceně tedy MDMA. Běžná dávka se pohybuje mezi 80 - 150mg účinné látky. Maximální dávka v jedné pilulce by měla být 200mg, ale jsou známy i případy, kdy člověk požil několik dávek najednou bez vážnějších fyzických problémů. MDMA z krve filtrují játra a přes ledviny se látka dostává z těla močením, proto je nejběžnější močová zkouška, která i po deseti dnech může prokázat přítomnost drogy.

Účinky

Do hodiny po spolknutí se začnou projevovat účinky - člověk je odnesen do růžového světa, kde mu každý rozumí a vše mu hned jde, zvláště v seznamovacích vztazích - extáze totiž podporuje vnější citové vnímání. Z tohoto důvodu se extázi říká také droga lásky. Dále extáze podporuje fyzickou aktivitu - dostavuje se obrovské množství energie a to se musí nějak vyplýtvat - obyčejně tancem na rytmickou hudbu. Účinky jsou znatelné po dobu dvou až šesti hodin, následuje takzvaný dojezd - návrat do šedivého smutného světa, občas se mohou dostavit depresivní nálady a černé myšlenky. Z vědeckého hlediska je tlumen vegetativní nervový systém a to s sebou nese změny tepelné regulace a absence pocitu žízně. Proto je po odeznění účinku člověku zima a má pocit velké žízně. Dalším z nežádoucích efektů je neurotoxicita (poškození nervových buněk), která byla prokázána na zvířatech a na lidech se předpokládá obdobný efekt.

Závislost

Dlouhodobé časté užívání může vyústit v toxickou psychózu; pravidelní uživatelé MDMA také častěji sahají po silnějších stimulantech (pervitinu, kokainu), což je vcelku logický důsledek vyčerpání synapsí, na kterých MDMA účinkuje, ale závislost na extázi není přímo prokázána - je sice jasné že člověk v „šedivém světě“ nevydrží dlouho, ale po vícero dávkách zasebou již člověka pěkné pocity omrzí, dostavují se deprese a tíživé pocity, ale do několika měsíců je daný jedinec celkově v pořádku. Nové studie dokonce ukazují, že je extáze méně škodlivá mozku než se předpokládalo, nicméně stále je to uměle připravená droga, a proto je důležité dodržovat několik pravidel při jejím užívání:
Častým pitím se dá předejít dehydrataci organismu a následnému selhání - člověk totiž žízeň nepociťuje, přesto pijte, i když nemáte žízeň, MDMA tyto pocity potlačuje. Pozor, při vypití mnoha litrů hypertonické tekutiny dojde k rozvratu iontového hospodářství organismu a může dojít ke kolapsovým stavům, proto se nedoporučuje pít minerálku nebo iontové nápoje. Důležité je také pít s mírou, neboť lidské tělo pod vlivem této drogy likviduje sůl mnohem pomaleji, a tak může být přílišné pití nebezpečné.
Oproti ostatním drogám ve své skupině je extáze látka s mírným průběhem (halucinace,atd.), přesto není od věci mít s sebou někoho v normálním stavu.
Kombinace extáze s jinými drogami jako alkohol, pervitin či LSD zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. MDMA se ale většinou už při výrobě kombinuje s jinými látkami pro dosažení silnějšího efektu.
V nebezpečnosti je vědci řazena poměrně nízko (hodnotí se faktory psychologické závislosti a negativních sociálních dopadů), např. alkohol je v této tabulce na vyšší příčce.