Hyperrealisticky pravá lidskost

Zvrácený svět si vybírá zvrácené daně. Apatie, bezmoc a deprimovanost jsou novým fenoménem 21. století.

 

Ti, kteří obdivují hyperrealizmus, padnou při pohledu na práce Choi Xoo Anga (최수 앙) na zadek. S úctou, v šoku nebo minimálně znepokojeni nad figurami, jejichž až bizarně živá lidskost vyráží dech. Jihokorejský sochař ze Soulu zkoumá společností akceptováno zneužívání nejzákladnějších lidských hodnot. Ve své práci využívá moment šoku z detailně a velmi citlivě vypracovaných nahých lidských těl zničených životní deziluzi. Těžko uvěřit, že pod povrchem tohoto téměř pulsujícího organismu se ukrývá nerezová ocel, hlína, pryskyřice, akryl a olejové barvy.

Choi Xoo Ang vyjadřuje krizi naší společnosti skutečně lidsky a citlivě, přesto mnozí mohou zpočátku podlehnout zhnusení. Nahé tělo v celé své kráse, životní velikosti, bolestných pózách a výrazech, které jsou až příliš lidsky ztvárněné, nahánějí občas strach. Realitě se člověk těžko dívá přímo do očí…