Hitlerovy dálnice mají 80 let

Před osmi desítkami let začala výstavba první dálnice v Německu.

Německá NSDAP, respektive její propaganda hlásala, že dálnice jsou nacistickým vynálezem, ale pochopitelně tomu tak nebylo. Rychlostní komunikace se začaly stavět hned po první světové válce v Itálii, v USA a také v Německu. Ukřičený Rakušan s knírkem ovšem tehdy ještě žádnou velkou hrozbu nepředstavoval.

Plány na tu německou se začaly rýsovat už v roce 1904 za vlády císaře Viléma II. Pruského. Společnost na její stavbu byla založena o pět let později, ale vývoj dalších událostí přerušil celosvětový krvavý konflikt. Svému účelu začala sloužit až v roce 1921. Zbývá dodat jen její jméno: byl to berlínský Avus. Správně by se tento název měl psát s velkými písmeny, neb šlo o zkratku ze slovního spojení „Automobil-Verkehrs- und Übungs-Straße“, tedy „automobilová dopravní a zkušební dráha“. Není neznámá ani fanouškům motoristického sportu, až do roku 1998 se na ní závodilo, byť byla mnohokrát přestavěna. Konala se zde také první Grand Prix Německa v roce 1926 a časem se ustálil přepis názvu s prvním velkým písmenem. Projet se po ní můžete i dnes, je součástí dálnice A 115.

Také v bývalém Československu se ostatně používal termín „autostráda“ velmi dlouho, byť krásný výraz „dálnice“ vznikl ještě před druhou světovou válkou, v roce 1938 jej vymyslel ing. Karel Chmel. Za Němci jsme nemuseli zaostávat dlouho, Baťův projekt však nebyl realizován a po válečné výstavbě mnoho nezbylo. Poprvé jsme se tak po budoucí D1 mohli svézt až 12. července 1971 z Prahy do Mirošovic.