Audi e-tron

Nadšení příznivců rychlých aut, kterým vadí vůně benzínu musíme ale raději rovnou krotit. Audi e-tron je zatím jen autosalonovou studií. A není vůbec jisté, zda by sériové provedení mělo tolik příznivců jako snadno ovladatelné osmiválcové modely.




V čem tkví problém? Při stavbě elektromobilu je pořád ještě třeba dělat příliš bolestivé kompromisy mezi dynamikou a principy čistého pohonu. Studie s elektromotory v kolech má celkový výkon přibližně 230 kW a gigantický točivý moment 4500 Nm, ale to stačí jen na rychlost 200 km/h. Akcelerace je parádní disciplínou i běžných elektromobilů, a tak asi nepřekvapuje, že elektrický sportovec zvládá sprint na 100 km/h za 4,8 sekundy. Nepravé quattro je vyřešeno samotnou koncepcí se 4 elektromotory, přesto konstrukce upřednostňuje zadní nápravu podobně jako dělení hnacích sil v moderních mezinápravových diferenciálech TorSen. 70 % elektromotorických newtonmetrů směřuje na zadní kola, 30 % dopředu.




Chcete-li slyšet celou pravdu, pak musíme přiznat akumulátorovou sadu o hmotnosti 470 kg, která však údajně nezvýšila pohotovostní hmotnost celého vozu nad hladinu osmiválce. Baterie má sice kapacitu 42 kWh, což při velmi klidné jízdě nižšími rychlostmi vystačí na vzdálenost 248 km, ale zásobárnu energie snadno vyprázdníte i za několik minut rychlé jízdy. Pak nastává okamžik dobíjení. Akumulátory lze z domácí zásuvky (230 V, 16 A) nabít za 6 až 8 hodin, ze silnější (400 V, 63 A) má celá operace trvat 2,5 hodiny. Vizionáři Audi věří, že jednou bude možno využívat k bezdrátovému nabíjení akumulátorů indukční princip, ale to je asi zatím hudba vzdálené budoucnosti.




Základem Audi e-tron je hliníková konstrukce Audi R8. Na karoserii bylo upraveno mnoho stylistických řešení, nejvýraznější je nová maska s diodovými světlomety po stranách a mnohopaprsková kola. Všechny povrchové karosářské díly jsou vyrobeny z kompozitu vyztuženého uhlíkovými vlákny. Automobil je 4,26 m dlouhý, 1,9 m široký a 1,23 m vysoký.